Pokud se původně lokální svatoludmilský kult dostal do povědomí širší společnosti, stalo se tak především zásluhou karlovské resuscitace přemyslovských kultů a rozvoje kultu svatých ve 14. století. S pochopitelným zpožděním se rozkvět svatoludmilského kazatelství v podstatě kryje s kazatelskou aktivitou husitských mistrů. V době pohusitské napříč konfesemi však uvadá a ludmilská kázání nenalezneme už ani mezi katolíky.

Základem vlastního kázání vždy byl a dosud je biblický text, tzv. perikopa. V případě sv. Ludmily není ještě v průběhu 15. století ustálena a objevuje se jistá pestrost. Teprve na přelomu 15. a 16. století se objevují jednotně doporučené perikopy, přičemž důraz je položen na předobraz Ludmily jako ideální biblické vdovy. Nejčastěji však byla užívána perikopa s Ježíšovým podobenstvím o pokladu ukrytém v poli.

Kněz Václav od sv. Havla: Sermones de tempore et de sanctis (Čechy, konec 15. století)

https://beta.manuscriptorium.com/data/imagines/virtex/ludmila/Panel7_XXIII_F_113.JPG

NKP XXIII F 113, fol. 142v

Začátek svatoludmilského kázání

Mistr Jan z Příbrami: Sermones de sanctis (Čechy, polovina 15. století)

https://beta.manuscriptorium.com/data/imagines/virtex/ludmila/Panel7_III_H_1.JPG

NKP III H 1, fol. 35v

Začátek svatoludmilského kázání

Z této husitské a pohusitské doby je dochováno celkem dvacet dva kázání, z nichž ovšem jen třináct není pouhým výkladem perikopy, ale obsahuje i životopisné poznámky ke sv. Ludmile. Např. mistr Jan Hus tak káže o sv. Ludmile, která v duchu předhusovského milíčovského hnutí často přijímala svátost oltářní. Mladší autoři, jako např. mistr Jan Rokycana, už v souladu s jinými prameny zmiňují to, že Ludmila, „dědička česká, také přijímala pod obojí spůsobou“.

Mistr Jan Hus: Sermones, tractatus, quaestiones (Čechy, druhá čtvrtina 15. století)

https://beta.manuscriptorium.com/data/imagines/virtex/ludmila/Panel7_IV_F_25.JPG

NKP IV F 25, fol. 104

Začátek Husova svatoludmilského kázání

Barokní kazatelé sv. Ludmile příliš pozornosti nevěnovali. Z českojazyčného okruhu jsou známa všeho všudy dvě tištěná kázání. Sv. Ludmilu jako zbožnou a příkladnou vdovu představil v tisku DIVA LUDMILLA VERA VIDUA to jest: Svatá Lidmila vdova opravdová z roku 1718 Jan Ignác Libertin. Josef Každý naopak ve své promluvě Ars nova geminarum pennarumUmění nové dvojích křídel propojil svatoludmilský kult s regionálními motivy, konkrétně se skalisky u Tetína a dobovými vojenskými událostmi na Berounsku v roce 1744.

Jan Ignác Libertin: Diva Ludmila vera vidua. To jest Svatá Lidmila vdova opravdová. Kutná Hora: Jiří Vojtěch Kyncl, 1718

https://imagines.manuscriptorium.com/loris/NKCR__-NKCR__54_H_001935_01H0I4B-cs/IMG00000005/full/full/0/default.jpg

NKP 54 H 1935, titulní list

Titulní list tištěného kázání Jana Ignáce Libertina z roku 1718. Ve své kazatelské promluvě označuje autor sv. Ludmilu za „pravou vdovu“ a zároveň ji přirovnává k nebeské holubici. Ludmila je pro něj ztělesněním příkladné křesťanky a světice.

Officium Sanctae Ludmilae Martyris - Antiphona Salutem ex inimicis

info

Provided to YouTube by Supraphon Officium Sanctae Ludmilae Martyris - Antiphona Salutem ex inimicis · Anonymous · Schola Gregoriana Pragensis Czech Saints in Holy Jerusalem ℗ 1995 SUPRAPHON a.s. Released on: 1995-01-01 Auto-generated by YouTube.