Příběh svaté Ludmily se dostal velmi brzy do stínu legendy o jejím vnukovi Václavovi. Ta se postupně stala jedním z nejdůležitějších příběhů českých dějin a hlavního hrdinu povýšila na patrona celé země a později jejího věčného panovníka. Už nejstarší svatováclavské texty ale obsahují zmínky o Ludmile, kterou Václav ctí, výslovně ji označuje za světici a prorocky předpovídá její násilnou smrt na Tetíně. Oba příběhy se tak od počátku propojují a dost možná brzy tvořily jeden celek. Ten známe s jistotou až z tzv. Kristiánovy legendy, která patrně vznikla už koncem 10. století.

Vita S. Ludmilae et S. Wenceslai. Praha: Jana Průšová: faktor Václav Rantzendorff, 1767

https://imagines.manuscriptorium.com/loris/NKCR__-NKCR__21_F_001004_2EWWWE4-cs/IMG00000005/full/full/0/default.jpg

NKP 21 F 1004, titulní list

Kristiánova legenda – textová edice připravená Eliášem Sandrichem (Athanasius a S. Josepho)

Kristiánova legenda obsahuje informaci o tom, že po Vratislavově smrti byli oba jeho synové Václav a Boleslav svěřeni do péče babičky Ludmily. Ve 14. století se tento motiv stává součástí vyobrazení svatováclavské legendy na hradě Karlštejn, a to v rámci výmalby schodiště do Velké věže. Scéna s vyučováním sv. Václava pokrývá průčelní pole schodiště těsně před východem z věže. Chronologicky tak ukončuje vyprávění o světici a uvádí do událostí Václavovy legendy. Přitom ve Velislavově bibli, obrázkovém rukopisu z doby kolem r. 1340, svěřuje Vratislav výchovu svého prvorozeného syna knězi Inocencovi a bible v rámci svatováclavské legendy věnuje Ludmile pouze jediný výjev ukazující její umučení.

Braunovo sousoší sv. Ludmily s malým Václavem

https://beta.manuscriptorium.com/data/imagines/virtex/ludmila/Panel4_sousosi.jpg

Karlův most, kolem roku 1729

© Robert Káčer

Sepětí Ludmily s Václavem dokládají v utrakvistickém písemnictví především texty svou povahou liturgické, na prvním místě legendy i jejich převyprávění v bohoslužebných textech, kázáních a písních. Zájem na propojení kultu cyrilometodějského, ludmilského a václavského s utrakvistickou praxí můžeme sledovat již na sklonku husitské revoluce. Zásadní vliv měly rovněž texty staročeského Pasionálu, který od svého vytištění hrál hlavní roli jak při vytváření kazatelské a liturgické praxe, tak i při formování utrakvistických specifik v rámci historiografie. Pozdní doklad společné tradice václavské a ludmilské u nekatolíků přelomu 16. a 17. století nalezneme ještě u luterána Tobiáše Závorky Lipenského.

Pasionál (Čechy, 1395)

https://beta.manuscriptorium.com/data/imagines/virtex/ludmila/Panel4_XVII_C_52______2OFIEX0201R.JPG

NKP XVII C 52, fol. 201r

Začátek legendy o sv. Ludmile

V pobělohorské době sloužil svatováclavský kult mimo jiné ke zdůrazňování katolických tradic starého českého státu, které představovaly podpůrný historický argument pro proces plošné rekatolizace českých zemí. Václavova babička sv. Ludmila zaujímala v této oblasti významné postavení, protože stála u vzniku křesťanství v Čechách a jako vychovatelka svého vnuka měla mít klíčový podíl na rozvoji jeho zbožnosti. V barokních svatováclavských legendách se vyskytovalo několik motivů sv. Ludmily. Vystupovala jako iniciátorka křtu sv. Václava a jeho křesťanské výchovy, dále v nich figurovala Ludmilina mučednická smrt a přenesení jejích ostatků do Prahy, k němuž mělo dojít na Václavův příkaz.

Aegidius a S. Joanne Baptista: Věnec blahoslavenému a věčně oslavenému knížeti českému, mučedníku božímu, druhému Abelovi, svatému Václavovi. Praha: Urban Baltazar Goliáš, 1661

https://beta.manuscriptorium.com/data/imagines/virtex/ludmila/Blok4_54_F_190.jpg

NKP 54 F 190, l. [A7a]

Zavraždění sv. Ludmily na jedné z 32 rytin augustiniána Henrica a S. Petro, jejichž předlohou byl stejně početný cyklus lunetových obrazů, které v první polovině 40. let 17. století vytvořil Karel Škréta pro konvent bosých augustiniánů u kostela svatého Václava na Zderaze na Novém Městě pražském. Škrétova obrazová série se dodnes v úplnosti nedochovala. O její kompletní podobě je možné si udělat představu pouze na základě Henricových rytin a publikace Aegidia a S. Joanne Baptista, v níž byly otištěny.

Das Leben des H. Wenceslai Martyrer´s … Königreichs Böheim Hauptpatrons. Praha: Jiří Černoch, 1680

https://imagines.manuscriptorium.com/loris/NKCR__-NKCR__51_E_000034_3BB8IQ2-cs/IMG00000027/full/full/0/default.jpg

NKP 51 E 34, obrazová příloha před l. A1

Scéna zobrazující novorozeného sv. Václava a jeho babičku sv. Ludmilu. Tato rytina je součástí německé verze díla Aegidia a S. Joanne Baptista, jež nese v české podobě název Věnec … s[vatém]u Václavovi … uvitý … Německá varianta byla tištěna častěji než ta česká. Evidovány jsou její edice z let 1643, 1661, 1662, 1680.

Jan Tanner: Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavě. Praha: Jezuitská tiskárna, 1679

https://beta.manuscriptorium.com/data/imagines/virtex/ludmila/Obr6_54_F_204.jpg

NKP 54 F 204, l. A1a

Sv. Ludmila ve společnosti sv. Václava, blahoslaveného Podivena, kněze Pavla a sv. Cyrila, Metoděje na oblacích uctívá staroboleslavské paládium, v pozadí kostel Nanebevzetí Panny Marie. Tato rytina je součástí ilustračního cyklu, který vytvořil Samuel Dvořák starší pro knihu Jana Tannera Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavě (1679). Dvořákovy rytiny primárně reprodukují obrazovou výzdobu 44 kapliček, jež stávaly podél poutní trasy spojující obě zmíněné lokality.

Petr Grünwald: Nový hospodářský a kancelářský kalendář. Praha: Jiři Laboun starší, 1699

https://imagines.manuscriptorium.com/loris/NKCR__-NKCR__54E0006101691BT2NQ7-cs/IMG00000005/full/full/0/default.jpg

NKP 54 E 610/1700, titulní list

Svatoludmilský kult pronikl prostřednictvím svatováclavské legendy i do literatury užitkového charakteru. Na titulní borduře knižního kalendáře je v rámci scén ze života sv. Václava zachycena i sv. Ludmila, a to v momentě, kdy sedí na stolici a v náručí chová svého vnuka.

Kronika králů (Dalimilova kronika) animace sv. Ludmila a sv. Václav

info

Dokumentární film R. Vávry pátrá po okolnostech a možných souvislostech vzniku nádherně iluminované verze Dalimilovy kroniky, jejíž fragmenty se před několika lety našly v Paříži a která je součástí naší expozice na EXPO 2015 v Miláně. director film, story: Roman Vávra camera: Braňo Pažitka director animation, animation, 2Dcomposition: Zdeněk Durdil graphic animation, animation, 2Dcomposition: Tomáš Holub animation: Ladislav Cabicar, Petra Uhrincová graphic animation: Zdenka Převrátilová, Josef Hlavatý, Martin Búřil client: Česká televize ( www.ceskatelevize.cz )